Od roku 2000 se kromě olejových maleb na dřevě či plátně začala autorka zabývat trojrozměrnými objekty. Nejprve hledala vhodný materiál, který by dokázala fyzicky ovládnout. Její hledání skončilo u pórobetonu. Tento materiál používá jak na plastiky umístěné na dřevěných deskách, tak i na klasické sochy opracované specielním nářadím.

Tento křehký materiál pak případně kombinuje s historickým sklem, dřevem, kovem nebo polodrahokamy. Samostatnou kapitolou jsou originální povrchové úpravy, které umožňují umístit sochy i v exteriérech.